Nejlepší biopotravinou roku 2026 se staly microgreens z Vysočiny. Jubilejní 25. ročník soutěže ale ukázal ještě něco podstatnějšího: bio dnes nemusí znamenat kompromis. Naopak. Může být fantasticky dobré. A způsob, jakým nakupujeme a jíme, je zároveň jedním z hlasů, kterými rozhodujeme o podobě krajiny kolem nás.
Jsou chvíle, kdy je tím nejlepším argumentem „vymetený“ talíř, vyjedený doslova do poslední kapičky, posledního drobku. Třeba, když na něm přistane dokonale připravený T-bone steak, sýrová bio focaccia se zeleninovou pomazánkou, která dokáže přesvědčivě konkurovat kečupu, křehoučké hovězí s kaší ozdobenou hrstkou křehkých microgreens. A nakonec rozložený cheesecake, v němž se potkají švestky a dokonalá povidla s jemným BIO tvarohem, českým ghí a jedlými květy. Po obědě, který 3. září doprovodil vyhlášení výsledků soutěže Nejlepší biopotravina roku 2026, bylo těžké hledat na stole něco, co by potřebovalo shovívavý dovětek „na bio je to dobré“. Bylo to prostě dobré. Vlastně výborné. A právě to je možná nejhezčí zpráva z letošního jubilejního ročníku soutěže.
Čtvrt století hledání toho nejlepšího
Soutěž Biopotravina roku letos slaví 25 let. U jejího zrodu stál gastronomický publicista Pavel Maurer, který je s ní spojen dodnes a předsedá odborné porotě složené ze zástupců gastronomie, výživy, zemědělství, obchodu a médií. Pořadatelem je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.
Čtvrt století je přitom v tomto případě docela zajímavá časová jednotka. Když soutěž začínala, bylo bio pro velkou část české veřejnosti ještě trochu exotické slovo. Dnes už ekologické zemědělství není okrajovou alternativou, ale jednou z cest, jak se vyrovnat s tím, co jsme půdě, vodě a krajině během desetiletí intenzivního hospodaření naložili.
Evropská agentura pro životní prostředí dnes upozorňuje, že známky degradace vykazuje 62 procent evropských půd; problémem je eroze, utužování, úbytek organické hmoty i kontaminace. Zdravá půda přitom není jen médium, do něhož zasejeme obilí. Zadržuje vodu, ukládá uhlík, živí obrovské množství organismů a stojí v základu potravinové bezpečnosti.
Ekologické zemědělství samozřejmě není jedinou odpovědí na všechny problémy, ale je velmi konkrétním a přísně definovaným způsobem, jak hospodařit s menším tlakem na prostředí: bez syntetických hnojiv a chemických pesticidů povolených v konvenčním systému, s důrazem na zdravou půdu, biodiverzitu a šetrný chov zvířat. Evropská komise uvádí, že na ekologicky obhospodařované půdě je zhruba o 30 procent vyšší biodiverzita než na půdě obhospodařované konvenčně. Takže ocenění takto vytvořených produktů je o to důležitější.
Vítěz, který vyrostl teprve letos
Letos se staly absolutním vítězem roku 2026 křehoučké BIO microgreens Hany Neckářové z Květinové farmy v Javorové aleji u Pelhřimova. A jejich příběh je skoro absurdně krátký: farma, známá především jedlými květy, začala microgreens pěstovat teprve letos na jaře. Dnes už má nejlepší českou biopotravinu roku.
Tajemství spočívá v křehkosti, chuti, efekt pak v bombičce „zdraví“ v jediné porci: ředkvička, hrášek, kedlubna, červené zelí, slunečnice nebo brokolice – sklizené v nejmladší fázi, kdy jsou rostlinky drobné, svěží a chuťově překvapivě výrazné dělají divy. A hlavně, na talíři nejsou jen efektní zelenou dekorací. Letošní vítězství dobře ukazuje, kam se české bio posunulo: k produktům, které jsou zajímavé i pro ambiciózní gastronomii.
A pokud o jejich kvalitě rozhodujete jazykem a nikoli tabulkou, letošní microgreens obstály dokonale.
Steak, ghí, zelenina i ledové víno
Stejně přesvědčivý byl vítězný T-bone steak ze Statku Winter. V kategorii mléčných výrobků uspělo BIO Ghee od Českého ghíčka a mezi rostlinnými produkty BIO zeleninová pomazánka od Květomluvy.
Právě pomazánka je mimochodem hezkým důkazem, že zelenina nemusí být na talíři za trest. Konzistencí a použitím může připomenout kečup, ve skutečnosti ale nabízí jinou cestu, jak dostat do jídelníčku pořádnou dávku zeleniny. A ano – u dětí může trocha rodičovské gastronomické diplomacie fungovat lépe než přednáška o mrkvi.
A pak byla povidla a dezert s ghí – připomínka, že bio nemusí končit u suroviny. Jakmile se dobrý produkt dostane do dobrých rukou v kuchyni, ekologické hospodaření přestává být abstraktní environmentální kategorií. Prostě ho jíte. A nebo pijete: kategorii biovín ovládl Ryzlink vlašský, ledové víno 2018 z Vína Marcinčák Mikulov.
Nákupní košík jako hlasovací lístek
Možná právě tady je smysl celé věci. Nemusíme od zítřka vyhodit obsah spíže, ale začít bio cíleně vyhledávat a tam, kde máme na výběr, mu dát přednost. Když kupujeme vejce, maso, zeleninu, mléčné výrobky nebo víno od producenta hospodařícího ekologicky, nedáváme peníze jen za to, co si večer položíme na talíř. Vysíláme velmi srozumitelný signál, jaký způsob hospodaření chceme podporovat VÍCE ZDE. I evropská strategie pro rozvoj ekologického zemědělství proto staví vedle podpory farmářů právě na růstu spotřebitelské poptávky – bez zákazníka ochotného bio kupovat totiž další ekologicky obhospodařované hektary nepřibudou.
A důvod, proč by přibývat měly, je čím dál praktičtější. Zemědělství potřebuje půdu schopnou zadržovat vodu, pestrou krajinu, opylovače a systémy odolnější vůči suchu i přívalovým dešťům. Právě postupy podporující biodiverzitu a šetrné hospodaření s půdou a vodou mohou zvyšovat odolnost zemědělské krajiny vůči klimatickým extrémům.
Bio tedy není kouzelné razítko zaručující, že každý výrobek bude automaticky chutnější, zdravější nebo lokálnější než jakákoli konvenční alternativa. Je ale poměrně jasnou informací o způsobu, jakým byla potravina vyprodukována.
Září patří bio. Kam vyrazit?
Nejlepší způsob, jak zjistit, co slovo bio ve skutečnosti znamená, je někdy opustit supermarket a podívat se přímo tam, kde jídlo vzniká. Zářijová kampaň proto nabízí farmářské slavnosti, návštěvy ekofarem, jarmarky i ochutnávky. Právě osobní kontakt s producenty umožňuje vidět ekologické hospodaření bez marketingových sloganů – na poli, ve stáji, ve sklepě a nakonec na talíři.
Pro milovníky vína stojí za pozornost především 19. září Festival BIO VÍN A SÝRŮ v Mikulově. Sedmý ročník spojí ochutnávky ekologicky vyrobených vín a sýrůse setkáním s jejich producenty. Ve stejný den proběhnou Podzimní slavnosti na Statku Cidlina. Už 12. září nabídnou pražské Holešovice Dožínkové slavnosti s Biojarmarkem. A kdo září nestihne, může 3. října vyrazit na akci Poznej svého farmáře na Střítežském fojtství, které bylo v roce 2025 oceněno jako Nejlepší ekofarma roku.
Po pětadvaceti letech soutěže Biopotravina roku se tak možná dostáváme k docela jednoduchému závěru. Bio nemusíme kupovat proto, abychom byli „bio“. Můžeme ho kupovat proto, že chceme dobré jídlo od lidí, jejichž způsob hospodaření dává smysl. A protože každá koruna utracená za potraviny je malinké rozhodnutí o tom, jak bude vypadat zemědělství příštích let.
A když se k tomu přidá fantastický T-bone steak, křupavé microgreens a dezert s ghí a povidly, je to změna světa, která se dá sníst s velkou chutí.
