Zrodilo se koncem 16. století ve Francii vlastně z nešťastné náhody. Je delikátnější a jemnější než portské a dnes vnáší příjemnou rozmanitost do oblasti fortifikovaných vín. Když učeň nalil omylem koňak do vylisované vinné šťávy, netušil že vzniká nápoj s velkou budoucností.
Leží na půli cesty mezi řekami Loirou a Garonnou, severně od Bordeaux. Oblast Charente, jejíž jméno dobře znají především milovníci nejluxusnějších hlemýžďů a hlavně nejjemnějších koňaků. Za ně vděčí zejména čistým vápencovým půdám v Grand Champagne a Petite Champagne – pozor, jsme však zcela jinde než v oblasti Champagne na severovýchodě Francie, zasvěcené legendárním šumivým vínům – v srdci regionu Cognac. A právě s ním se prakticky překrývá i Pineau des Charentes AOC. Vinařská oblast, kde se réva pěstuje už od dob Římanů, a kde se rodí hrozny pro výrobu slavné brandy, má totiž i další eso v rukávu. Právě zde vyzrává hroznový základ pro jemná, sladká a opojná dezertní vína podobného typu jako je například Floc de Gascogne.
Kočko-pes? Ani náhodou
Pravda, ani víno ani koňak, opravdu něco mezi tím. Přesto má tenhle regionální aperitiv jedinečný charakter, způsob výroby, osobitou přitažlivost a samozřejmě svůj příběh. A přestože doposud se pil hlavně ve Francii, v poslední době si rychle dobývá svět. Není divu, protože pineau je skutečně nádherné.
Jde o typ fortifikovaného vína, které je unikátní tím, že se destilát přidává prakticky hned do šťávy z čerstvě vylisovaných hroznů. Podle legendy vzniklo pineau před více než čtyřmi sty lety, v době, kdy francii vládl Jindřich IV. Navarrský. Tehdy šel učeň z vinařství v Charente naplnit sud čerstvým vinným moštem a nevšiml si, že není prázdný, ale na dně ukrývá už dobře uleželou brandy. Sud dolil šťávou z hroznů, uklidil, a protože nebylo kam spěchat, tak se na něj zapomnělo. Když po čase přišla velká úroda a bylo třeba použít na mošt vše, co se dalo, došlo i na něj. Okamžitě po otevření bylo jasné, že se stalo nějaké nedopatření, ale protože už jen vůně vzbudila nadšený poprask, nikoho ani nenapadlo směsku vylít, naopak. Začali ji kultivovat, šlechtit, zlepšovat. Z náhody se zrodilo se pineau.
Úžasný nápoj barvy slunečního svitu, který se dodnes vyrábí smícháním čerstvého či lehce nakvašeného moštu s kvalitním vinným destilátem. S výrobou koňaku jde tak v oblastech Charente a Charente-Maritime od roku 1589 prakticky ruku v ruce. V roce 1920 získalo pineau chráněnou známku a od roku 1945 i označení původu AOC. A zatímco 90 % produkce hroznů jde v Grande Champagne a Petit Champagne hlavně na produkci koňaku a zdejší pineau jsou poměrně vzácná, v oblastech blíže k pobřeží, především ve Fins Bois, Bon Bois či Bois Orderies se naopak vinaři zaměřují téměř ze tří čtvrtin právě na pineau. Dále se v rámci AOC vyrábí i na několika místech v Dordogne a Deux-Sévres.
Pineau s pěti „P“
Pětice Postupných Procesů je základem Perfektní Produkce. Hrozny pro Pineau des Charentes – mošt i eau de vie – musí pocházet z jedné vinice v určené oblasti. K výrobě se mohou používat pouze bílé odrůdy Ugni blanc, Folle Blanche , Colombard, Sémmillon, Sauvignon blanc, Montils, Meslier Saint-Francois, Jurancon blanc, Merlot blanc, z modrých pak Merlot Noir, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Malbec, Malbec ovšem pouze pro červená a rosé vína. Hrozny jsou pečlivě vybírány, lisovány, modré několik hodin macerovány, aby hroznová šťáva získala správnou barvu.
Ta musí lehce nakvasit, pak se hned přidává eau de vie vyzrálé minimálně rok v dubovém sudu, o obsahu nejméně 60 % alkoholu. V moštu tak zastaví další kvašení, aniž by ubyla sladkost. Pineau des Charentes pak musí stárnout – bílé nejméně 18 měsíců z toho rok v dubových sudech, červené rok na sudu a celkem nejméně 20 měsíců. Díky tomu získává nápoj svou výraznou a bohatou vůni, kulatost a zároveň svěžest v chuti.
To je ovšem jen základní fáze vývoje – stará či dokonce velmi stará pineau mohou zrát na sudech dokonce po dobu pěti (označení Vieux) i deseti (Tres Vieux) a více let. Taková si pak zaslouží doslova meditativní atmosféru a taky správné zacházení.
Každopádně jako aperitiv se pineau podává v teplotě mezi 8 a 10 stupni Celsia, během jídla či po něm o teplotě o něco nižší, než je pokojová.
Skladovat by se pineau mělo vždy ve vzpřímené poloze, v chladu a temnu. A když je vytáhnete na světlo, můžete si je užít v řadě populárních koktejlů (o tom někdy příště), samotné, ale i s jídlem. Vedle dezertů je klidně vyzkoušejte s předkrmy, zejména s plody moře, ale i s hlavními chody založenými na jemném mase a rybách, vyzrálé červené pineau zvládne i kachnu. Toto fortifikované víno totiž nabízí obrovskou rozmanitost chutí a tedy i párování. O dezertech ani nemluvě. A nechcete-li už mlsat víc, dejte si pralinku. Ideální tečka ke kapce téhle svůdné dobroty.
-red-
