Jsou lehká, barevná a čerstvá, velikonoční jídla, to je oslava jara a života na talíři. Letošní oslavy sice nemůžeme trávit v širším kruhu rodinném, ale byla by chyba neužít si alespoň jejich svěží chutě.
Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům v roce a koleda k nejkrásnějším tradicím. Barvení vajec, pletení pomlázek i šupání zadečků dívek a žen ve světě nemá srovnání. Ačkoli letos budeme v rámci koronavirové pandemie o mnohé z koloritu těchto svátků ochuzemí, přesto v kuchyni nemusíme zahálet. A tak nachlaďte svěží bílé víno – Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink vlašský, rýňáček, neuburk nebo sylván – samozřejmě z Čech či Moravy, protože podpora našich vinařů je právě v této době nejdůležitější, a jděte na to. Ještě předtím však malé opáčko, nejen jídlem přece živ je člověk.
Vysmýčit, napéct, víno vychladit…
Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které připadají na neděli následující vždy po prvním jarním úplňku. Příroda se probouzí, zima je pryč a stejně jako se slaví z mrtvých vstání Ježíše Krista, jde o oslavy života, obnovených sil a zdraví ať už lidí či domácích zvířat.
Za sebou tedy máme šest postních nedělí, po poslední Květné nastoupil pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, kdy zvony utichly a „odletěly do Říma“, rozezvoní se opět až v neděli. A nyní s Velkým pátkem. Domácnosti jsou vysmýčené, dům vymetený. Před námi je Bílá sobota, Hod boží velikonoční a Červené velikonoční pondělí.
Oproti vánočním svátkům vycházejí tradiční velikonoční obřady mnohem více ze zemědělského roku. Zejména pohanské oslavy a zvyky. A pak je tu křesťanská tradice, která vrcholí připomínkou Ježíšovy smrti a vzkříšení. Takže nač bychom neměli zapomenout?
… proutky nastřihat, vejce obarvit
Stejně jako na Vánoce předchází oslavám pečení. Beránek jako symbol Ježíše Krista zpravidla zdobí stůl, upečený z piškotového těsta a ozdobený mašlí. Symbolem plodnosti je pak velikonoční zajíc, mazanec je zase symbolem slunce, stejně tak menší jidášky. A součástí tradičního menu je také velikonoční nádivka s kopřivami, pokrmy z vajec, maso ať už sekaná, mladá drůbež, jehněčí i čerstvý chléb. A víno samozřejmě.
Vedle toho, že stůl ozdobí zmíněné pečivo, je třeba nachystat „obilíčko“, kočičky, čerstvé květiny. A muži mají vyrážejí k vrbičkám nařezat proutky, aby mohli uplést pomlázky.
V neděli se konají slavnostní bohoslužby, je čas hodování. Vrcholí křesťanské oslavy. Pohanské tradice a zvyky naopak přicházejí ke slovu v pondělí. Dívky mají připravené kraslice a ozdobená vejce, která jsou symbolem života a plodnosti a muži chodí šlehat ženy a dívky pomlázkou, aby je omladili a byly zdravé, krásné a veselé. A zatímco oslavy jara trvají stejně jako doba postní šest týdnů, tohle omlazení by mělo vydržet na celý rok. Na což by se nemělo zapomínat, v těchto dnech alespoň v úzkém kruhu rodinném.
RECEPT: Mladé kuřátko s medvědím česnekem a jarní zeleninou (pro 4 osoby):
Suroviny: Jedno nejlépe kukuřičné kuře, 3 velké brambory, 0,5 hrnku smetany, 1/2 kostky másla, 1 svazek jarní cibulky, 4 větvičky tymiánu, 2 polévkové lžíce sekaného medvědího česneku, 4 šalotky, 0,5 hrnku tmavé kuřecí šťávy, snítky řeřichy potoční na ozdobu.
Postup: Kuře vykostíme, osolíme, opepříme, posypeme jemně nasekaným medvědím česnekem. Stočíme do válečku kůží na vrch, pevně zabalíme do potravinářské fólie a vložíme do trouby na 85° C na 90 minut. Na dno trouby dáme mísu s vodou pro zajištění vlhkosti. Brambory uvaříme v osolené vodě, rozmačkáme, přepasírujeme přes jemný cedník a pak vmícháme smetanu, kterou jsme zavařili s máslem. Dosolíme dle chuti. Kuře vyjmeme z trouby a vložíme na rozpálenou pánev, opečeme do zlatova ze všech stran spolu s šalotkami. Vrátíme do trouby i s šalotkou a dáme znovu péct na cca 8 – 10 minut na 175° C. Mezitím do pánve dáme jarní cibulku, kterou osolíme, opepříme. Po lehkém orestování cibulku vyjmeme a do pánve nalejeme tmavou kuřecí šťávu, kterou zredukujeme na potřebnou hustotu a vmícháme do ní oříšek másla. Ten nám vytáhne chuť omáčky a pomůže nám ji zahustit. Dozdobíme potočnicí a můžeme servírovat.
