EDITORIAL
Kamarádka se rozhodla podstoupit jarní očistu. Šla nejhorší možnou cestou.
„Jím jen zelené. Nevařím. Všechno musí být čistě veganské a raw food…“
Jsme usazené v kavárně. Okny padá odpolední slunce, ve kterém působí strhaně. Snažím se nevnímat ódu tuším na drink z mixované mladé trávy, když přichází číšník. Ale objednat je složité.
Kávu nemůže. Čaj taky ne. Ani zelený. Možná by šlo vlažnou vodou zalít čerstvé bylinky, „ale jsou teď opravdu čerstvé?!“
„Dej si pivo, mají teď zelené,“ radím škodolibě.
„To není raw! Pivo se vaří,“ poučí mne a dál přemýšlí nahlas, že fresh už měla a voda je nuda.
„Náhodou by ses divila…,“ přehazuji výhybku hovoru na živé dojmy ze skvělé degustace vody pro toto číslo. Ale zaskočí mne objednávkou džbánku bílého.
„To můžeš?“ ptám se překvapeně.
„Ryzí příroda. Myslíš, že bych šla do půstu i do abstinence? Večer si k němu nakrájím řapíkatý celer, okurku, čínské zelí…“
Ještě že tohle jarní šílenství lidi pomalu pouští. Kdo souhlasí, jistě uvítá velký test Malbecu. Teplomilná odrůda vyzařuje získanou energii zpět v hebkých silných vínech se sametovou strukturou. Dietám asi moc neprospívá, ale den Malbecu je tu a s ním čas, kdy se začíná grilovat, péct mladé jehněčí… Tak kdo by odolal.
Jarní refreš jsme si zato neodpustili v redakci.
Nové číslo nastupuje na trh ve svěžím, odlehčenějším designu. A čeká vás toho hodně: po vínech k jarním pokrmům jsme se porozhlédli v letošním Salónu vín. Malá gastronomická exkurze vede do Burgundska a velká cesta za víny do probouzejícího se Moldavska. S pražským Bugsy’s barem oslavíme dvacetiny. A na zdraví mu připijeme s ovečkou Shaun. Protože spojení gastronomie s filmem je další velké téma. Stejně jako oslavy 70. výročí vítězství nad fašismem. V rozhovoru vnučka generála Pattona mimo jiné prozradí, jak děda vyjídal čokolády a proč jeho jméno nesou speciální lahve šampaňského…
Takže kopýtka nahoru a jde se číst.
Radana Vítková
