PRAŽSKÉ VINICE
Památkově chráněná vinice sv. Kláry, spolu s dalšími sedmi vinicemi (Arcibiskupská v Modřanech, Svatováclavská na Pražském hradě, Svatojánská na Malé straně, Máchalka ve Vysočanech, Gröbovka na Vinohradech, Baba v Dejvicích a Salabka v Troji), které se nacházejí na území dnešní Prahy, připomíná zašlou slávu pražského vinařství.
Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II. Podle listiny napsané přibližně roku 1228 náležely klášteru sv. Jiří na Pražském hradě poplužní dvůr a dvě poplatné usedlosti v Ovenci (dnešní Bubeneč a Troja). Příslušenstvím dvora byly pole, louky, vinice, štěpnice a řeka. Zda se jednalo o dnešní vinici sv. Kláry nemůžeme dnes přesně určit.
Nástupem Přemysla Otakara II. (1253-1278) došlo k výraznému rozvoji zemědělství a také zakládání nových vinic. S určitostí zde tato vinice byla za vlády Karla IV. Díky nařízení ze 16. února 1358 o zakládání vinic a to do vzdálenosti tří pražských mil od Prahy byly všechny vhodné pozemky (jižní svahy) osázeny révou.
Současně s tímto nařízením vydal také viničná práva na ochranu a podporu vinic a zřídil zvláštního úředníka nad vinicemi tzv. perkmistra hor viničných, který podléhal staroměstským konšelům. Perkmistrovský úřad pro Prahu byl zrušen až v roce 1848. V době vlády Rudolfa II. dosáhlo vinařství největšího rozkvětu a Praha se nazývala „městem vína“. Po bitvě na Bílé Hoře a vlivem válečných nepokojů za třicetileté války vinice ležely ladem a pustly. Přesto však ještě v roce 1776 bylo v Praze téměř 700 ha vinic. V polovině 18. a začátkem 19. stol. došlo k výraznému poklesu rozlohy vinic v Praze a okolí. Pod vlivem vlastenecké obrody ve druhé polovině 19. století dochází k obnově českého vinařství.
Na Všeobecné výstavě v Praze roku 1891 vystavovalo 31 majitelů vinic z Čech z toho byly 4 z Prahy. Jedním z nich byl Angelus Kafka – obchodník vínem a nájemce vinic velkostatku trojského. Tento vystavoval vína bílé trojské roč. 1887 a bílé trojské roč. 1886, které komise ohodnotila jako vynikající ohněm a čistotou. Odborné rady pro vinaře zajišťoval Pomologický ústav zemský v Troji a časopis Český vinař vydávaný Vinařským spolkem pro království České. O kvalitě trojských vín vypovídá zpráva v Pomologických listech č. 4 z roku 1871: „ Již v daleké cizině, v pobratřeném nám Rusku, jsou trojská vína známa. Před nedávnem navštívil ruský generál Anenkov zdejší vinice a sklepy a zakoupil značnější množství vína pro Petrohrad.“ Ze stejného roku pochází i chemický rozbor trojských vín, který provedl správce trojského velkostatku pan Schmidt.
Podle výsledků se dali tato vína srovnat s nejlepšími Rakouskými a pravými burgundskými víny. Ani tato osvěta však nedokázala zabránit postupnému úpadku pražského vinařství. V dnešní době je plocha registrovaných pražských vinic přibližně 11 ha.
