(aktualizováno) O tom, že Jan Werich miloval dobré jídlo i dobré pití není pochyb. A jako poctu slavnému herci, spisovateli a dramatikovi uvedl známý bar Spices pražského hotelu Mandarin speciální koktejl WERICH, který inspirovaly oblíbené chutě této jedinečné osobnosti. A protože drink je připravován pomocí horké páry, je ideální pro zahřátí v chladných zimních dnech.
Představte si konvičku s horkým nápojem a páru, která pomáhá vůním whisky, karamelu a čokolády pěkně se rozvinout a zaplnit prostor příjemným pocitem tepla a pohody. A co teprve, když se jeho chuť rozlije na patře… Jan Werich zbožňoval irskou Whisky, měl rád pivo, miloval víno. Víno protentokrát nechme stranou, pokud jde o whisky či pivo, koktejl, který představil bar Spices hotelu Mandarin Oriental Prague v tomto směru inspiraci chutěmi slavného umělce nezapře. Werich totiž prakticky v sousedství hotelu bydlel, Mandarin Oriental Prague se nachází jen pár kroků od Werichovy vily v parku Kampa, a jedinečný koktejl vznikl tak trochu na motivy jeho libůstek popsaných i v kuchařce “Jan Werich – Moje oblíbené recepty, kterou na motivy Werichových oblíbených pokrmů vytvořila a vydala právě Werichova vila.
Lahodný doušek, v němž whisky potkává pivo a čokoláda malinu
Receptura koktejlu, který je hostům servírován v konvičce z níž je naléván do šálku, pak kombinuje Werichovu oblíbenou whisky Jameson, karamelový sirup a čokoládový bitter. pak přichází na řadu pivní pěna a karamelový sirup. Výsledkem kombinace piva a whisky je jemný nápoj, který je možný doplnit lesními plody. To proto, aby v už tak vyváženém komplexu nechyběla mírná kyselost.
“Koktejlem Werich vzdáváme hodl jednomu z nejslavnějších obyvatel Malé Strany – koktejl je stejně osobitý, jako on sám,” uvedl Duarte Correia, generální ředitel hotelu Mandarin Oriental, Prague, při slavnostní premiéře nápoje. “Werichovy hry jsou důležitou součástí českého kulturního dědictví a dodnes prokahzují svou nadčasovost. A jeho proslulá živelnost a pohostinnost odráží i náš cíl: tedy aby se naši hosté cítili na Malé Straně jako doma.”
Jan Verich Malou Stranu opravdu miloval, a ačkoliv se narodil na pražském Smíchově, je s ní dodnes spojován, neboť v domě č.p. 501 na Kampě prožil pětatřicet let svého života. Dnes nese vila jeho jméno, je památkově chráněná a je v ní umístěna expozice Werichova celoživotního díla: od Osvobozeného divadla, přes spolupráci s Voskovcem za druhé světové války až po jeho tvorbu v rámci socialistického Československa. A protože Werichova rodina měla kořeny v pohostinství, měl i pan mistr umělec dost mlsný jazýček. Respektive jako renesanční osobnost měl i k těmto radostem života blízko, což ostatně dokládá i zmiňovaná kuchařka jeho oblíbených specialit. Dvě desítky receptů pocházejí z kuchařek rodiny Tůmové, paní Tůmová pomáhala rodině s domácností a vůbec se vším, co bylo potřeba, a také z archivu Janovy ženy Zdeny. A je z nich jasné, že Jan Werich měl cit pro kvalitní gastronomii a rád si dopřával dobroty jak české tradiční, tak, jako zcestovalý člověk, i zahraniční kuchyně.
I jídlo a pití je kousek štěstí
U Werichů se tak na stole střídaly škvarkové placky s kalifornskými toasty, mezi oblíbená masa patřilo uzené koleno, husička, ale i králík či zvěřina, podával se chřest, hlemýždi i dýňové speciality. Mistrova strava byla rozmanitá a receptury vypilované do nejmenších detailů. A samozřejmě provázená těmi správnými nápoji. Například u zapečeného šparglu najdete i vzpomínku Evy Tůmové: “Úplně vidím Jana, jak spěchá domů, protože se těší na špargl… Ke konci, když už měl polovinu snědenou, zavrtěl hlavou a řekl: ‘Z toho ta Francie prostě dejchne.’ A s chutí se napil dobře vychlazeného bílého vína.”
Ano, Jan Werich měl jednoznačně na jídlo i pití dobrý vkus. A i když víno je víno, jeho koktejl (receptura zde) je pro zimu skutečně jako stvořený. Tak si s ním udělejte radost, prožijte s ním hezkou chvilku, připijte si s ním na život a moudrého umělce. Protože jak říkával pan Werich „lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí – čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“ Tak na zdraví, bílou zimu a na Wericha!
