Zdanění tichých vín bylo dnes hlavním tématem jednání meziresortní pracovní skupiny složené ze zástupců vinařského sektoru na straně jedné a zástupců ministerstva zemědělství, zdravotnictví, financí a celní správy na druhé. Namísto dohadů, zda ano, či ne, předestřeli vinaři novou cestu: zdanění etanolu. To by pomohlo rozpočtu a eliminovalo by fatální dopady na obor.
Řešení, které je úspěšně aplikováno ve Skotsku a v Irsku je tak dalším příspěvkem do vzrušené debaty ohledně zdanění tichého vína. Na jednání je přednesl prezident Svazu vinařů Martin Chlad, jako relativně rychlou a proveditelnou alternativu. Chlad zároveň zdůraznil, že spolu s doposud sice nespecifikovaným, přesto jednoznačně pozitivním dopadem na rozpočtové příjmy, je to mimo jiné způsob, jak přispět k omezení nadbytečné konzumace alkoholu, zejména obsaženého v těch nejlevnějších a nejméně kvalitních dovozových vínech. A tedy i ke zmírnění zdravotních dopadů z vysoké spotřeby alkoholu na populaci v České republice. Tato minimální sazba na etanol je tedy dalším možným řešením, které by mohlo pomoci dobrat se ke konsensu.
Diskriminace tuzemských vinařů? Evropská legislativa mluví jasně
Kontroverzní téma odstartovala již dříve Národní ekonomická rada vlády návrhem sady svých rozpočtových opatření, proti kterému se vinaři ostře vymezili a radě vytýkali neznalost hlubších oborových souvislostí. Mezi hlavní argumenty patřilo jednak odvolání na situaci v evropském prostoru, neboť na evropském trhu je sazba daně pro všechny vinařské země nulová. Zároveň takový krok vinařská lobby komentovala jako nesystémový, ve svém důsledku zničující pro určitou sféru vinařů a v konečném řešení ani ne tak efektivní pro navýšení rozpočtu, neboť zavedení daně by provázely další náklady v souvislosti s nutnou administrativou, speciálním způsobem skladování či kontrolními mechanismy.
Jednání zástupců ministerstev a vinařů pak vedlo k domluvě o dalším postupu, který by vycházel i z porovnání dopadové studie s aktuálním stavem v oboru a zohlednilo jeho specifika. Zástupci vinařů ovšem opět zdůraznili, že v zásadním bodě ve věci spotřební daně setrvávají na stanovisku z roku 2004. „Náš obor definuje evropská legislativa, tím jsme jiní, než pivo a líh. A jakákoli úprava daní mimo evropské směrnice by byla nesystematická bez ohledu na výši sazby,“ uvedl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Trh s vínem volá po transparentnosti a jednoznačných pravidlech
Ten zároveň souhlasil, že je třeba situaci řešit a zdůraznil strategické body, včetně úprav vinohradnického a vinařského zákona. „Náš trh je značně netransparentní. Není jasné, kdo je malý, střední, velký vinař a je nutné intenzivně směřovat k úpravě legislativy, aby bylo jasné, kdo je kdo. Kdo je ten tuzemský český a moravský vinař, za kterého se tu bereme, protože 2/3 produkce na trhu je z dovozu.“
Podle ministra zemědělství Marka Výborného je pozitivní i to, že se celá pracovní skupina shodla na potřebě věci řešit, a ne se snažit udržet současný stav. Prioritní jsou tři hlediska: jednak dopad opatření na příjem rozpočtu, dále na omezení vysoké spotřeby alkoholu v ČR a v neposlední řadě i snaha nastavit systém tak, aby eliminoval šedou zónu a vedl k transparentnosti v oboru vinařství a vinohradnictví. Ve hře tak stále zůstávají čtyři varianty řešení připraveného ministerstvem financí na zavedení spotřební daně na tiché víno, ale zároveň i na cider a medovinu, které jsou ve stejné skupině alkoholických nápojů. Vedle nich se však podle ministra bude pracovní skupina nadále zabývat i všemi aspekty nového návrhu, s nímž přišli vinaři.
Podle Marka Výborného je cílem jeho resortu najít spravedlivý a vyvážený model nejen pro české vinaře a vinohradníky, o něž jde především, ale zároveň pro celý segment alkoholických nápojů.
