Sednout si s přáteli na skleničku je zábava, kterou mnoho z nás provádí poměrně často. Ale co takhle si zpestřit sváteční období a udělat si degustaci vín u vás doma? Někomu může degustace vína znít jako snobská záležitost. Není to ovšem ani zdaleka pravda. Při degustaci totiž není cena ochutnávaných vín vůbec důležitá. Důležitější jsou základní znalost vinných charakteristik a chuť objevovat něco nového. V průběhu ochutnávky nejenže objevíte nová vína, zároveň obohatíte své znalosti a uspořádáte tak večírek na který budou vaši přátelé ještě dlouho vzpomínat.
Pomůžeme vám připravit se na vaši první degustaci a poradíme, jak sepsat správný seznam charakteristik, podle kterých můžete vybraná vína hodnotit.
Čím začít? K základní degustaci nepotřebujete nic jiného než vývrtku, několik stejných skleniček, a možná dekantační karafu. A samozřejmě víno!
S vývrtkou je to jasné, otázka vzniká v dalším bodě: K čemu potřebuji stejné sklenice? Nedalo by se obejít bez nich? Pokud si chcete udělat opravdový gastrozážitek, bude nejlepší mít pro všechny účastníky ochutnávky identické univerzální skleničky. To proto, aby každý z vašich hostů mohl ochutnávat za stejných podmínek.
Dekantační karafa je vhodným pomocníkem při ochutnávce červených vín. U starších červených vín je třeba provádět dekantaci kvůli koncentraci sedimentu a kalu. U mladších červených vín to nutné není, ale obecně vzato, každé červené víno je vždy lepší přelít do dekantéru a nechat ho aspoň hodinku vydýchat. Chuť a vůně vína se tak lépe projeví.
Teď ta největší otázka: Co budeme degustovat? Víno. Samozřejmě. Ale jaké? A jak ho vybrat? Jistě, můžeme zajít do obchodu a vybrat z nabídky 3–4 láhve které nám padly do oka. Ale to bychom byli jako pejsek a kočička, kteří pekli dort. A to nechceme.
Optimální je vybrat nějaké téma, například oblast původu vína, odrůdu, ročník, typ vína, nebo klidně i cenový rámec.
Při ochutnávce vína je důležitým faktorem i počet hostů. Ten je dobré omezit na šest až deset osob. Tak, aby se na každého dostalo alespoň trochu, z každého ochutnávaného vzorku. Taktéž je vhodné omezit maximální počet ochutnávaných vín. Počet vzorků by se měl odvíjet od počtu hostů. Matematika zde funguje tak, že každý host by měl vypít 0,5 až 1,25 deci každého vzorku a celkově by neměl vypít víc, než je obsah jedné lahve vína, tedy 0,75 litrů.Když vás bude pět osob na deset vín, přiznejme se, většinu těch vín, si další den nebude nikdo pamatovat.
Nyní si představme, že máme vína před sebou. Teď je na čase zvolit pořadí, ve kterém je budeme ochutnávat. Nejprve půjdou bílá vína, poté růžová a potom červená. Od suchých vín se přesuneme k polosuchým, přes polosladká a až na závěr ke sladkým. Od mladého ke staršímu, od jakostního k přívlastkovému. Ideální teplota podávání bílého vína je 9–11 stupňů Celsia. U růžového vína to je 11 °C–13 °C a červeného 14 °C–16 °C.
Podle čeho vína hodnotíme? Doporučuji připravit papír a tužku. Na základě těchto informací si můžete udělat vlastní check-list k degustaci.
1. Zvuk. Samozřejmě nebudeme cpát uši do sklenic a čekat, že nám víno něco poví. Ale vytažení zátky nám řekne o víně první věc – jeho kvalitu. Otevření tichého vína by nemělo být slyšet. Žádné mlasknutí špuntu, žádné lusknutí, žádné “pop”. Proto se tomu říká tiché víno.
2. Barva. Experti doporučují pozorovat barvu vína na bílém pozadí. Připravte si bílý papír a dejte ho vedle sklenic na stůl. U vína koukáme na jeho perlivost, viskozitu a podle odstínu můžeme určit, jak staré víno ve sklenici máme.
3. Viskozita. Při opatrném zakroužení vínem ve sklenici uvidíme, jak stékají kapky. Tím, jak dlouho jednotlivé kapičky stékají dolů, zjistíme, kolik alkoholu víno obsahuje. Čím pomalejší kapky jsou, tím vyšší je ve víně obsah alkoholu.
4. Vůně. Čich nám pomáhá hned dvakrát. Nejdřív oceníme a vyhodnotíme přímou vůni vína. Ta může být ovocitá, svěží, těžší, vyskytuje se také vůně dubová nebo mokré podzimní listí. Nejvíce zajímavá byla, když jsme s partou someliérů narazili na bílé víno, které mělo aroma po španělském salámu chorizo. Poté oceníme aroma. Tak se říká vůní, která se projeví při ochutnávaní a může se lišit od toho co jsme cítili napoprvé.
5. Chuť. Zde hodnotíme, jestli je naše víno suché či sladké, přímé nebo kulatější, husté, viskózní, perlivé a nebo zkrátka nějaké. Po spolknutí se objeví také takzvaná dochuť laicky řečeno ocas. Chuť vín není tak jednoduchá, jak by se z počátku mohlo zdát. Ve víně můžeme, kromě klasických chutí, jako jablko, citrusy nebo červené ovoce, najít i netradiční a velice specifické chutě jako teplý jablečný závin se skořicí, sečuánský pepř nebo střelný prach. Není neobvyklé, když dva profesionální someliéři, ze stejné láhve cítí diametrálně odlišné chutě.
Ale to vše je teorie. Nejdůležitější je, si svoji ochutnávku užít. Pokud neaspirujete na kariéru profesionálního someliéra, tak opravdu nemusíte odhalit všechny chutě a aromata vybraných vín. Užijte si svůj netradiční večírek a nezapomeňte na dostatečný přísun vody.
Nalézt téma první degustace muže být ošidné. Pokud si nevíte rady, snadno skončíte tak, že si koupíte několik zbytečně drahých lahví, které nebudou mít nic společného. Taková degustace vám nejenže nic nepřinese, ale také vám zanechá díru v peněžence. Špičkové víno nemusí být nutně drahé, bývá ale těžší takové víno najít. Naštěstí existují místa jako Drink Good Wine, která nabízí prvotřídní vína za dostupnou cenu. Navíc nabízí i tematické balíčky vín, které přímo vybízejí k tomu, abyste je ochutnali s přáteli.
