Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV oslavila stoleté výročí od svého založení v roce 1924. To už si žádá důkladné ohlédnutí za prací, která za ta léta zformovala svět vína tak, jak jej známe nyní. Od zákonů, přes výzkum, vědeckou spolupráci, výměnu zkušeností, podporu tradic, až po zavádění inovací a nových technologií je OIV platformou, od níž se odvíjí vše. Nyní samozřejmě čelí novým výzvám, včetně proměn klimatu, trhu či spotřebitelského chování.
Víno je víc než nápoj. Spojuje různé kultury, odráží tradice, vypráví příběhy vinařské krajiny, v níž vzniklo, odráží lidské umění a dovednosti. A za poslední století prošlo pozoruhodnou proměnou. Právě otázky jeho ochrany, rozvoje a kvality již sto let zaměstnávají představitele Mezinárodní organizace pro víno a révu (OIV). Organizace, která tento fascinující svět postupně a systematicky kultivuje a rozvíjí. Podpis zakládající smlouvy odstartoval v Paříži její činnost 29. listopadu 1924. V době, kdy obor prožíval těžkou krizi. Bylo proto nutné semknout se, pracovat na kvalitě i nových pravidlech. Tuto fascinující cestu jedním stoletím vína shrnul v rámci tiskové konference u příležitosti vrcholících oslav výročí John Barker, generální ředitel OIV.
Konference tak vlastně uzavřela Mezinárodní rok révy a vína oslavující vzrušující stoletou historii organizace OIV. Oslavy vyvrcholily inaugurací nového sídla OIV a 45. světovým kongresem révy a vína ve francouzském Dijonu. A v říjnu se také ujala funkce prezidentky špičková vinařská specialistka z Jihoafrické republiky Yvette van der Merwe. Po třech letech tak vystřídala do té doby úřadujícího profesora Luigiho Moio, nově viceprezidenta OIV. Van der Merve je zároveň v této funkci ve stoleté historii OIV prvním zástupcem Afriky.
Ohlédnutí do historie: Krize podpořila spolupráci i vznik OIV
Na začátku 20. století čelil svět vína hluboké krizi. Epidemie phylloxery, která zničila obrovské plochy vinic napříč Evropou, vedla k dramatickému poklesu produkce. A přinesla nejen ekonomické potíže, ale také krizi důvěry. V obchodech se objevila „vína“, která s původním produktem měla pramálo společného – míchaná z chemikálií, rozinek nebo jiných náhražek. Tento stav ještě umocnily tlaky prohibičních hnutí, které se rozšířily z USA do některých evropských zemí.
V této atmosféře se zástupci osmi zemí – Francie, Španělska, Itálie, Řecka, Maďarska, Lucemburska, Portugalska a Tuniska – rozhodli založit společnou organizaci a sjednotit síly. Cíl: vytvořit společný základ pro definici vína, ochranu jeho autenticity a také jasných pravidel pro jeho výrobu a obchod. Tato myšlenka nebyla jen reakcí na krizi, ale také vizí, jak propojit vědu, regulace a ekonomické zájmy v sektoru, který představoval součást kulturní identity těchto vinařských zemí i pilíř jejich ekonomiky.
První krok byl jasný: jasně definovat, co je víno. Od roku 1928 je tedy víno „alkoholický produkt vznikající fermentací čerstvé hroznové šťávy.“ Tato definice jednoduše ale dokonale vyloučila veškeré produkty, které nesplňovaly standardy kvality a autenticity.
Víno krásné a s jasným původem. Otevřený trh, věda a nové technologie
Od svých počátků se OIV soustředila především na vědecký výzkum a sjednocení pravidel. V roce 1935 nastolila první mezinárodní standardy pro analýzu vína. Od té doby odborníci posuzovali víno stejnými metodami ať už to bylo v Itálii, Francii nebo Tunisku. Po druhé světové válce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uznala, že OIV zůstává jediným odborným orgánem pro víno. A to byl významný moment. OIV i nadále soustředila hlavní pozornost především na kvalitu – ochranu původu vína, hygienické standardy a přísnější pravidla pro jeho výrobu, ale i na zamezení nelegálního rozšiřování vinic.
„Učit se z minulosti, soustředit se na přítomnost a být připraven na budoucnost“
John Baker, generální ředitel OIV
Začátek 21. století znamenal zásadní transformaci. Nová mezinárodní dohoda z roku 2001 stanovila, že rozhodování organizace vzejde vždy z vědeckého konsenzu. OIV zároveň zavedla nové struktury a začala fungovat jako skutečně globální fórum a globální autorita.
Za dobu své existence OIV vytvořila přes 1 400 rezolucí, které definují, co je víno a jak se vyrábí. Díky tomu se organizaci podařilo chránit autenticitu vína a jasně formulovat nástroje, jak zabránit šíření podvodných produktů. O zvyšování kvality už byla řeč. A v neposlední řadě je to globální trh. Vznik a další formování jeho legislativního rámce, aby byl co nejfunkčnější, byl další zásadní úkol. Neboť oproti době, kdy organizace vznikala, a export představoval pouhých 10 % celosvětové produkce vína, je dnes téměř polovina všech vín konzumována v zemi, kde nebyla vyrobena.
Mění se počasí, ale také chování mladých spotřebitelů
Dnes OIV sdružuje 51 členských států reprezentujících 95 % světové produkce vína. A na jejích výzkumech, statistikách a ustanoveních, od definic vína po enologické praktiky (například povolené techniky výroby) staví jednotlivé státy, stejně jako je respektují velké ekonomické bloky. Příkladem je Evropská unie. Zároveň je ovšem OIV partnerem vinařů, obchodníků, vědců i spotřebitelů, ať už jako rádce, platforma pro výměnu zkušeností či informační platforma. PRVNÍ ODHADY SVĚTOVÉ PRODUKCE VÍNA 2024 Z DAT OIV NAJDETE ZDE.
Jak ukázala data z roku 2023, vinohradnictví a vinařství po celém světě právě v této době čelí zásadním výzvám. Plocha vinic je stále menší (o 0,5 % oproti roku 2022), produkce dosáhla historických minimálních hodnot od roku 1961 (pokles o 10 % na 237 milionů hektolitrů) a spotřeba vína klesá už od roku 2018 (o 2,6 % v roce 2023 ).
Tento trend nelze ignorovat, a právě proto OIV zintenzivňuje své aktivity. Nový plán na období 2025–2029 se zaměřuje na zmírnění klimatických změn a na udržitelné postupy v hospodaření s půdou či vodou, včetně zachování biodiverzity vinic. Což jde ruku v ruce s podporou genetického výzkumu odolných odrůd, které mohou prosperovat v extrémnějších klimatických podmínkách. Další prioritou je přijetí norem pro nové typy vín například s nízkým obsahem alkoholu či zcela nealkoholická vína. Jak John Barker zdůraznil, je třeba chápat měnící se spotřebitelské preference a vyjít jim vstříc. A v neposlední řadě se OIV dál soustředí na digitalizaci sektoru. Od aplikace blockchainu, přes sledování efektivnosti produktů, až po vývoj technologií, které mohou optimalizovat vinařské postupy. Nadále trvá i posilování transparentnosti trhu i tím důvěry spotřebitelů. To vše umožňuje další prohlubování kulturního významu vína a zvyšuje šance na zachování tohoto dědictví pro další generace.
Cesta do nejistých dob si žádá „dobré boty“
OIV je tak víc než jen organizací nastavující pravidla. Je to platforma pro vědeckou spolupráci, prostor pro výměnu zkušeností a fórum, které propojuje tradiční hodnoty s moderními výzvami. Její práce se promítá do všeho souvisejícího se světem vína. Od lahve, kterou si koupíte v obchodě, přes ochranu a režimy, v nichž fungují vinice, až po řešení krizových situací v oblastech zasažených změnou klimatu.
Vstup do druhého století svého fungování umožňuje OIV dál pracovat na povědomí, že víno není jen zboží, ale hlavně nesmírně cenné kulturní dědictví, které si zaslouží pozornost, péči. A zároveň s sebou nese velkou odpovědnost v rozhodnutích formujících jeho budoucí podobu.
