(aktualizováno) Jakmile rozkvete vinice a teď nemluvíme jen o révě, je to pastva pro oči. Zvlášť pokud jde o vinohrad vedený v biorežimu, ten pak vypadá často jako zahrada. Květiny a bylinky prokypřují půdu, zlepšují půdní strukturu, květy lákají užitečný hmyz včetně vzácných motýlů. Co můžete vidět v meziřadí takových vinic? A jak funguje takový ekosystém?
Ještě před pár lety, v časech intenzivního hospodaření, se naše vinice bez chemie prakticky neobešly. V posledních desetiletích se vinaři začínají stále více vracet k postupům, které nezatěžují životní prostředí. Výsledek takové péče nejenom o révu, ale o celou vinici se projevuje jak na stylu a kvalitě vyprodukovaných vín, tak přímo na místě, kde si v meziřadí člověk připadá jako na té nejkrásnější letní louce. Podle toho, co je právě v rozkvětu, mění vinohrad barvy, od modré, přes žlutou, červenou, fialovou… Jednu chvíli je pestrý, pak zase spíš jednobarevný, to vše je dané roční dobou, ale i konkrétním místem, kde se vinice nachází.
Krátký život na hlíně
Základem zdravého vína je zdravá půda. Šetrná práce na vinici a druhová rozmanitost jdou ruku v ruce a pohled na vinohrad netrápený chemickými postřiky je pak dvojnásob malebný. Ať už jde o rozkvetlé prospěšné plevele a další druhy rostlin, které zde mají své místo, stejně jako o živočichy, kteří jsou přirozenými nepřáteli škůdců, nebo sem prostě jen patří, jako například široká populace motýlů.
Ozelenění vinic je proto velmi ekologickým způsobem, jak je obdělávat. Ovšem není zeleň, jako zeleň a taky není vinice, jako vinice. Každý vinohrad má svou specifickou polohu, daný terroir, je tu větší či menší náchylnost k erozi, vinice je sušší, nebo má naopak více vody, je zastíněná nebo naopak ovívaná větrem… Proto i v rámci šetrného přístupu k vinici najdeme řadu přístupů a tomu odpovídají nejen zvolené odrůdy révy vinné, ale i druhy rostlin, které se k ozelenění dají použít. Protože právě jejich správný výběr je jednou z důležitých podmínek, aby vinohrad prosperoval, byl vitální a zdravý. Čím je společenství rostlin ve vinici různorodější, tím je rozmanitější i druhové zastoupení organismů v půdě, což je základ viničního ekosystému.
V zásadě se tak dají vinohrady rozdělit do dvou hlavních skupin. Jsou buďto okopávané, často po většinu času připomínají suchý úhor, zvláště při užívání herbicidů. Nebo naopak zatravněné. I v těch okopávaných se to sice občas zazelená, ovšem většinou jen je-li dostatečné vlhko, například zjara, kdy se zde objevují druhy odolné mrazíkům, které však v průběhu května zasychají. Patří mezi ně třeba ptačinec žabinec, zelený s drobnými bělavými kvítky, nebo bíle kvetoucí a velmi vitální kokoška pastuší tobolka. Když se pak meziřadí trochu vzpamatuje po jarních postřicích, startuje růst odolných letních plevelů, například vervní fialově kvetoucí pcháč oset neboli pcháč rolní, merlík bílý, pýr plazivý nebo svlačec rolní s narůžovělými zvonky květů.
Všechny barvy v biovinici
„Mnoho vinic se může pyšnit druhovou bohatostí díky výsevním směsím kde jsou zastoupeny čeledi bobovité s různými jeteli, jílkovité s druhy kostřav, brukvovité, které tvoří třeba hořčice,“ říká ředitel Vinných sklepů Kutná Hora Lukáš Rudolfský, které se mohou pyšnit vůbec první biodynamickou certifikací Demeter v ČR.
„Ve vinici to kvete po celý rok, střídá se mnoho různých bylinek. Taková biodiverzita je velmi důležitá a nejsnadněji se získá právě přirozeným zatravněním, tedy divokou vegetací, kde se v závislosti na půdních a klimatických podmínkách daří tomu či onomu druhu. Na kameni a písku můžete objevit například levandule, mateřídoušky, netřesky, naopak na půdách s vysokým obsahem vápníku zvonky, oměje, kakosty. V jarních měsících pak na takové vinici kvetou sedmikrásky, řeřišnice, smetanky, kokoška pastuší tobolka, hluchavky a další druhy. Později začíná řebříček, různé druhy trav, jetele, různé druhy zvonků, chrpy nebo ušlechtilejší bylinky, jako mateřídouška. Ta se vyskytuje na sušších lokalitách, stejně jako třezalka. Tahle mocná čarodějka se z vinic sbírá kolem sv. Jána. A naopak v půdách bohatých na vláhu kvete kozlík lékařský,“ říká Rudolfský.
A na použití léčivek i jinak prospěšných rostlinek má řadu receptů. Třeba květ řebříčku radí využít homeopaticky jako antioxidant a to přímo přidáním do vína.„Přidává se jeden květ na 500 litrů vína, což ochraňuje nápoj po nějaký čas před oxidací. Tak to dělali už staří Římané,” proztrazuje Lukáš Rudolfský. A pak že radost z kvetoucího vinohradu je jen ženská záležitost.
