Letošní oslavy konce války jsou sice omezené, ale zavzpomínat na velitele, který se svými muži před třičtvrtě stoletím vybojoval svobodu milionům lidí v nacisty okupované Evropě se dá i netradičně. Třeba přes lahůdky, které tak miloval.
O tom, že byl George Smith Patton mladší elitním generálem armády USA, pod jehož velením osvobodila 3. americká armáda za druhé světové války západ a jihozápad Čech, včetně Plzně, Přeštic, Rokycan, Strakonic, Domažlic či Chebu už asi ledacos víme.
V jeho rodině bylo ctí sloužit v armádě už po několik generací, také on se i přes dyslexii vypracoval v brilantního velitele a taktika. Za 2 světové váky byl jedním z nejlepších polních velitelů západních spojenců – neústupný, urputný a tvrdý. Svým mužům dokonce zakazoval kopat zákopy, bylo přece třeba postupovat vpřed! Nadřízené často přiváděl k šílenství. I to se o něm ví. Kontroverzní muž, bezesporu však zároveň jedna z největších osobností moderního válečnictví.
Co se však už ví méně, že byl třeba také mlsoun, který vyjídal čokolády. A nejen to o něm prozradila jeho vnučka Helen Pattonová, která pečuje o odkaz svého slavného předka a zároveň spravuje Pattonovu nadaci pro podporu válečných veteránů. Právě ona dostala nápad zmapovat vítězné tažení svého dědečka mimo jiné přes gastronomické skvosty míst, která jeho armáda osvobodila. Exkluzivní rozhovor pro Víno&Styl vznikl před pěti lety, bohužel letos se do České republiky dostavit nemohla. Přesto si příběh tohoto osvobozujícího tažení Den D – Den V, tedy od vylodění v Normandii 6.6.1944 po den vítězství 6.5.1945 znovu připomeňme.
Jak chutná cesta svobody?
Voní čokoládou i šampaňským, najdete na ní růže, pivo i oříšky. “Vždycky když přijdou velká výročí a připomínáme si konec války, mám potřebu podívat se do očí všem veteránům a říct jménem generála Pattona: “děkuji”. Tak jsem přemýšlela, co bych mohla udělat, aby to lidi potěšilo a byl v tom zároveň kousek ‘Pattona’. A napadlo mne zmapovat tu cestu svobody trochu jinak,” vypráví Helen Pattonová.
Vyhledala tedy na ní produkty, které jsou starší než válka, jejichž historie se psala už dávno před ní: “Lahůdky s ještě delší tradicí. Které si můžeme vychutnat a tak i uvědomit, co všechno bylo těmi boji vlastně osvobozené. Na té cestě najdete nejlepší calvados, šampaňské, v Plzni české pivo, pak české víno… Ale také čokoládu, která je spojená s americkými vojáky, kteří ji rozdávali dětem. Má různé příchutě a náplně – od růží z Provance, po oříšky z Ardenu. Dali jsme dohromady bonboniéru, v níž každá pralinka má svůj příběh. Můj dědeček v mnoha případech zachránil továrny, které tam stále jsou,” připomíná generálova vnučka.
Šampaňské fajn, ale pivo miloval
Generál Patton se svými muži osvobozoval i slavné šampaňské sklepy v Remeši, zabránil totiž vybombardování města.
“Na oslavy se tam vypilo tehdy hodně šampaňského vína, ale dědeček miloval hlavně pivo. Ale byl na sebe přísný, kvůli každému pivu chodil pět mil. Pět mil za každé pivo. A taky miloval čokoládu, ale tam už na sebe tak přísný nebyl. A měl takový zvyk, vždycky snědl bonbón a obal vrátil zpátky do krabičky,” vypráví Pattonova vnučka, která vystudovala herectví, ale dnes se věnuje vedle péče o Pattonův odkaz i mírovému vzdělávání.
Káva ve zmrzlých rukách vojáků i nové sady
Neznamená to však, že by vše řídila z kanceláře a udílela příkazy. Příkladem může být jablečný sad z poloostrova Cotentin v Normandii, kde se generál schovával, když nemohl měsíc bojovat. Pocházelo z něho skvělé calvados. A opět se ze zdejších jablek dělá, protože o padesát let později jej Helen Patton znovu zasadila. K ikonickým delikatesám, které lemují cestu vítězství pak dále patří i karamel z Rennes v Bretani, pomerančový likér Cointreau z Angers na Loiře, káva z Ardén, která zahřívala Pattonovy vojáky v kruté zimě, ořechy z Bastogne, výtečná belgická čokoláda, nebo třeba vína z Mosely
A ještě jedna spojitost slavného generála a vína by tu byla. Narodil se totiž na vinicích a dnes má i pomník na místě, kde byly dříve vinice. “Dokonce mám obrázek, jak drží hrozny. Na vinicích vyrostl a vzal si ženu, jejíž otec byl velký producent vína.” Takže Pattonův příběh nejen vínem jemu věnovaným končí, ale i vínem začíná.
