Víno je nejen požitkem ve skleničce, ale i zrcadlem přírodních podmínek, vrtkavosti ročníku a úsilí vinařů. Světová sklizeň 2024 opět ukazuje, jak je je vinařský obor zranitelný tváří v tvář klimatickým výkyvům. Od extrémních dešťů po ničivé mrazy se vrtochy počasí promítají do výnosů vinic od Moravy přes Bordeaux po Nový Zéland. Jaké jsou první odhady OIV, Mezinárodní organizace pro víno a révu? A co prozrazují milovníkům vína?
Podle prvních výsledků se zdá, že rok 2024 hodně připomíná ten loňský, ať už jde o klimatické výkyvy či o okolnosti trhu a globální ekonomiky. Což se pochopitelně vše promítá do objemu produkce vína na celém světě. Ačkoli mezi zeměmi jsou značné rozdíly, některé si oproti loňsku polepšily, jiné naopak, celkový objem letos vyprodukovaného vína by měl být o další 2 % nižší oproti už tak nízkým hodnotám roku 2023. Odhad se pohybuje mezi 227 a 235 miliony hektolitrů – a to je nejméně od roku 1961. Ve většině vinařských zemí Evropy je odhadovaná produkce nižší než pětiletý průměr. Výjimkou je pouze Maďarsko, které si dokonce lehce polepšilo o 19 % a Portugalsko, které si drží přesně průměrnou pozici.
V Evropské unii (EU), produkce vína pro rok 2024 předběžně dosahuje objemu 139 mhl, což je pokles o 4,8 mhl ve srovnání
s rokem 2023. To představuje 3% snížení oproti loňsku, 11 % pod pětiletým průměrem celkově. Pokud by se prognóza potvrdila, šlo by o nejnižší úroveň produkce vína od počátku 21. století.
USA zatím hlásí hlásí průměrnou úroveň výroby. Také na jižní polokouli je v klíčových zemích produkce vína nižší: Austrálie, Argentina, Chile, Jižní Afrika a Brazílie se podle prvních odhadů pohybují mezi 4 % až 21 % pod jejich pětiletými průměry.
Česká republika a sousedé: Výzvy podmíněné klimatem
České vinice o dnešní rozloze přibližně 17,5 tisíce hektarů musely přečkat další těžký rok. Počáteční výrazné jarní mrazy zejména v oblasti Čechy, kde mráz zlikvidoval většinu hroznů, vedlo k výraznému snížení výnosů ročníku 2024. Pokles produkce dosahuje až o 28 % oproti roku 2023. Přesto si čeští vinaři udrželi kvalitu díky pečlivé péči o vinice navzdory mrazu, což přineslo výsledky především na jižní Moravě.
Slovensko naopak zažilo mírně pozitivní rok. Produkce se zde podle předběžných údajů zvýšila o 24 %, i když nadále zůstává velmi mírně pod pětiletým průměrem. Největším problémem zůstávají střídající se období velkého sucha a vydatných dešťů, které komplikují péči o révu.
Rakousko zaznamenalo pokles produkce o 9 %, což je významnější ztráta než v sousedním Německu, kde se produkce snížila ve srovnání s loňskem o 6 %. Německé vinice, zejména v Porýní, čelily pozdním mrazům a silným letním dešťům, které snižovaly úrodu. Rakouské vinice byly navíc zasaženy houbovými chorobami, jež ovlivnily výnos i kvalitu hroznů.
Evropa a její hlavní hráči
Pokud jde o Itálii, zdá se že bude se 41 mhl vína nejúspěšnějším producentem nejen v EU, ale na celé planetě. S produkcí podprůměrnou, ale oproti loňsku o 7 % vyšší. A to navzdory škodám způsobeným kroupami na severu země. Jižní oblast naopak těžila z příznivějších podmínek.
Francie zaznamenala dramatický pokles o třiadvacet procent na 36,9 milionu hektolitrů. Déšť, choroby a nepříznivé podmínky během celého roku postihly klíčové regiony jako Bordeaux, Languedoc a Rhônu. Tento výsledek je nejhorší od rekordně nízkého roku 2017. Ovšem ačkoli 16 % pod dlouhodobým průměrem není pěkná bilance, přesto si drží tato tradiční bašta vína v žebříčku největších producentů druhé místo.
Španělsko vykazuje zlepšení oproti roku 2023, kdy produkce vzrostla o 18 % na 33,6 milionu hektolitrů. Relativně příznivé sklizně byly hlášeny zejména z oblastí Castilla-La Mancha a Extremadura. Přesto stále přetrvávají obavy z nedostatku vody, který ohrožuje dlouhodobou stabilitu produkce. Ta je navíc stále 4 % v mínusu pod pětiletým průměrem.
Všechny tři evropské vinařské velmoci ovšem předstihují navzdory problémům s velkým náskokem ostatní producentské země.
Světová sklizeň: Od Jižní Ameriky po Nový Zéland
Mimo Evropu se vinařské státy potýkají s obdobnými problémy. A obzvlášť jižní polokoule se potýká s poklesem již třetí rok po sobě, ačkoli některé země vykazují mírné zotavení.
Argentina překvapila výrazným růstem (+23 %) a vyšplhala se na 10,9 milionu hektolitrů. Tento nárůst byl výsledkem lepších klimatických podmínek, které pomohly lehce vyvážit škody způsobené mrazy a kroupami v roce 2023. Na druhé straně Chile zaznamenalo pokles o 15 % především kvůli chladnému jaru a dlouhým i úmořným obdobím sucha. Brazílie zase hlásí propad o 25 % kvůli nadměrným dešťům v klíčových fázích růstu hroznů.
Jižní Afrika, další tradiční oblast, čelila zničujícím povodním v oblasti Western Cape. Tyto extrémní podmínky v kombinaci s houbovými chorobami vedly k omezení produkce o 5 % na 8,8 milionu hektolitrů.
Austrálie vykázala mírný růst o 5 %, ale stále zůstává 16 % pod pětiletým průměrem. Nový Zéland naopak zaznamenal dramatický pokles o 21 % kvůli mrazům během kvetení, což tvrdě zasáhlo oblast Marlborough.
Na severní polokouli situace není o mnoho lepší. Spojené státy hlásí stabilní, mírně nižší produkci (23,6 milionu hektolitrů). Zatímco Gruzie se díky příznivému počasí vyšvihla na své historické nejvyšší hodnoty. Produkce v Číně nadále stagnuje a údaje za rok 2024 zatím chybí.
Víno v čase změn: Jak reagovat na budoucnost?
Rok 2024 je jasným důkazem, že klimatická změna přepisuje pravidla vinařského průmyslu. Výkyvy počasí, od mrazů po ničivé záplavy, nutí vinaře po celém světě přehodnotit své přístupy. OIV se svými aktivitami na poli výzkumů, výměny zkušeností či technologických řešení reaguje na potřeby vinařů. A to jak například pěstovat odolnější odrůdy révy, které zvládnou extrémní podmínky, či efektivně hospodařit s vodou.
Nicméně přestože množství vyprodukovaného vína klesá, kvalita zůstává na mnoha místech vysoká. A to právě díky zkušenostem vinařů, redukci hroznů a moderním enologickým postupům. Rok 2024 nám ukazuje, že víno zůstává symbolem lidské kreativity a odhodlání překonávat výzvy, které přináší každý nový ročník. A se změnami klimatu jsou o to složitější. Takže ať už si vychutnáváte moravský Ryzlink, francouzské Bordeaux nebo novozélandský Sauvignon, přemýšlejte o půdě i vinařích, které za nimi stojí. Za každou lahví je totiž příběh vůle, vášně a odhodlání překonávat překážky.
