Německo se barví do červena. Rieslingu šlape na paty vycházející hvězda teplejšího klimatu – Pinot Noir

Assmannshäuser Höllenberg Spätburgunder 1966 z Kloster Eberbach. Degustace špčkových Pinotů Noir na veletrhu ProWein

Slávu a pověst vinařské velmoci si Německo vždy budovalo zejména na základě bílých odrůd. S vlajkovou lodí v podobě královského Rieslingu v čele. Vlivem globálního oteplování se však některé chladnější vinařské oblasti Německa více ohřívají, což nahrává stále víc i modrým odrůdám. Zejména na terroir náročný, ale o to výjimečnější, Pinot Noir nabízí jedinečný charakter a osobitost. Není divu, že k němu němečtí vinaři upínají stále větší pozornost, péči i naděje do budoucna.

Ještě před stoletím patřily německé ryzlinky k nejžádanějším a nejvzácnějším vínům světa a s novým tisíciletím se opět zařadily na přední příčky zájmu. A mnohem víc světové pozornosti se v posledních desetiletích upírá také k dalším bílým odrůdám. Ostatně jako vinařský stát na severní hranici vinařské mapy má Německo pro svěží bílá vína ty nejlepší podmínky. Ovšem i německé červené je na domácí půdě dost dobře zabydlené. Ale faktem je, že v minulosti se vždy drtivá většina červeného vína vypila doma. Na mezinárodní trhy se dostávalo jen sporadicky. V poslední době však zvědavost i zájem především odborné veřejnosti stoupá. Zvlášť se stále sebevědomějším přístupem německých vinařů k jedné z vůbec nejušlechtilejších modrých odrůd: Burgundskému modrému neboli Pinotu Noir (místně Spätburgunder) se začíná psát nová kapitola německého vinařství. Červená a plná příslibů.

Světová trojka mezi pěstiteli

Právě Pinot Noir totiž nabízí na mezinárodní vinařské scéně svěží a jedinečný pohled na jednu z nejoblíbenějších světových odrůd. Vzhledem k tomu, že klimatické změny ohřívají některé chladnější vinařské oblasti Německa, Pinot Noir tu má stále lepší podmínky. Což otevírá nové cesty. Zdejší Pinot Noir má osobitý charakter, který jej odlišuje od svých protějšků v Burgundsku nebo na vinicích Nového světa. Odráží jedinečný terroir vinic, z nichž stále víc odpovídá specifickým nárokům této náročné odrůdy. A s novátorskými postupy na vinici, s různými filozofiemi výroby vína a německou oddaností kvalitě jde o pozoruhodnou produkci.

Axel Neiss na vinici s Pinotem Noir, z něhož vyrábí elegantní, přímočará a zároveň velmi komplexní a krásná vína světového věhlasu (severní Falc)

Pinot Noir dnes pokrývá v Německu zhruba 11 000 hektarů vinic, z toho nejvíce, téměř 6 000 ha se nachází v Bádensku. Německo je tak hned za Francií a USA největším pěstitelem tohoto hroznu. Ale protože Němci sami vědí, co je dobré, vysoká domácí poptávka se podepsala na tom, že se pověst o výjimečné kvalitě německého Pinotu Noir začala šířit pozvolna. Přesto se dnes dostávají dokonce na přední místa prestižních světových žebříčků hodnotících vína této odrůdy.

Proč německý Pinot Noir?

Protože se vyznačuje jemností, elegancí, strukturou, zároveň má svůj osobitý ráz. Zatímco Burgundsko je proslulé svými zemitými, komplexními víny a Nový svět (zejména Kalifornie a Nový Zéland) ovocnými, často plnějšími styly, německé Pinoty Noir vytváří rovnováhu, harmonii. Delší vegetační období jim dodává delikátnost a schopnost dobře odrážet terroir. Chladnější klima a rozmanitá půda v oblastech jako Pfalz, Baden a údolí řeky Ahr obecně dávají vzniknout spíše vínům se štíhlejším profilem, vyšší kyselinkou, mineralitou a rafinovanými taniny. Ovšem zároveň jsou nejen mezi jednotlivými vinohradnickými regiony, ale i různými terroiry, velké rozdíly. A je na vinaři, zda se přikloní spíš k tradičnímu zpracování hroznů, které nechá hodně vyzrát a vína pak vynikají nižším podílem taninu, ale výraznější ovocností a sametovou chutí. Či zda pracuje modernějším stylem a vína se vyznačují vyšším taninem, kyselinkou, svěžestí. Mezi průkopníky nové éry německého Pinotu Noir patří především Bernard Hubber, v jehož práci nyní pokračuje Julian Hubber, dále Dr. Heger a právě Franz Keller, jehož vinařství v oblasti Kaisterstuhl téměř splývá s okolní krajinou. Tolik za vinaře v Badenu, ve Falci pak Hans-Jörg Rebholz či Friedrich Becker a v Ahru zejména Meyer-Näkel a J.J.Adeneuer. A samozřejmě k průkopníkům už přibyli další plus nastupující generace, takže řady zástupců špičkových Pinotů Noir se k potěše milovníků této špičkové odrůdy pěkně rozrůstají.

Ovšem nesmíme zapomínat ani na to, že to nejsem pouze tichá vína, část produkce Pinotu Noir se zároveň mění i v krásná vína šumivá, ať už rosé či Blanc de Noir, tedy bílé z modrých hroznů.

Trollinger, Mlynářka i novošlechtěnci

Najdeme tu i výborné Frankovky, zajímavá vína z odrůd Modrý Portugal či Mlynářka (ve Francii Pinot Meunier, v Německu též Schwarzriesling, což poněkud mate, protože s Rieslingem nemá opravdu nic společného). Oblíbené, zejména ve Württembersku, je zdejší lehké, dobře pitelné víno vonící po višních Trollinger, známé v zejména v oblastech severní Itálie Alto Adige a Trentino jako Vernatsch či Schiava. Mimochodem Trolínskému, představujícímiu doslova národní nápoj, tady místní v městečku Heilbronn dokonce zasvětili maraton. Běží se pravidelně v květnu či červnu, lahev Trolínského dostává každý účastník, a podobně jako na maratonech na řece Ahr, na Německé vinařské stezce či v Médocu se na jednotlivých zastávkách podává sportovcům vedle běžných nápojů i víno.  

Nejen Pinot Noir, ale i Syrah či Merlot začínají být na vinicích Německa jako doma

Dlouhou tradici má Německo i ve šlechtění nových odrůd, z nichž je v modrém velmi úspěšný Dornfelder. Kříženec odrůd Helfensteiner a Heroldrebe vyšlechtěný v 50. letech ve Weinsbergu se na domácí půdě dobře zabydlel. Stejně jako výrazně mladší Regent, kříženec sylvánu, ryzlinku a Chambourcinu. V teplejších oblastech stále zajímavější Merloty či Syrahy. Ovšem vinařství, která se specializují právě na červená vína, už nemusíme hledat pouze v jižnějších regionech Německa. Modré hrozny si dobývají stále větší prostor ve výsadbách většiny německých vinařských oblastí.

… vraž do něho bublinku

Pravda, z části z nich se vyrábějí také růžová vína, což jen kopíruje v rus vzrůstající trend popularity rosé ve světě. A v neposlední řadě, jak už bylo řečeno u Pinotu Noir, jsou to i ušlechtilé bublinky. Ty si vždy ukrajovaly v zemi vyhlášených milovníků šumivých vín poměrně značný kus vinohradnické produkce. Němci si vždy potrpěli na sekty, ročně jich vypijí kolem 3,5 litrů na hlavu. Ve výrobě sektů jsou tak pochopitelně němečtí vinaři velcí profíci a řada vinařství se dokonce specializuje výhradně na sekty. A to od těch nejušlechtilejších vyrobených klasickou metodou druhotného kvašení v lahvi – právě zde má příležitost uplatnit se právě Pinot Noir – až po stále populárnější lehká perlivá vína Secco.