Zrcadlí se jen kousek od českých hranic, zhruba hodinu autem na sever. Dříve se tu těžilo uhlí, dnes jezera lákají tyrkysovými vodami, krásami přírody a znovuzrozené krajiny. Navíc fascinují svou historií. Vyrazit na cyklostezky kolem jejich břehů je právě teď ideální. Prázdninový ruch vystřídal klid babího léta, lesy voní, artefakty nedávné minulosti lákají k prozkoumání. A ochutnat tu můžete i místní víno.
Potenciál Lužických jezer coby destinace pro fantastickou dovolenou rok od roku roste. Křišťálové vody lákají k paddle boardingu a projížďkách na lodi či na kajaku, stovky kilometrů hladkého asfaltu jsou rájem cyklistů a bruslařů. Z opojení všudypřítomnou vůní borovic vás vytrhne jen občasný koncert kukaček nebo ťukání strakapoudů.
Ještě před sto lety by sem však za přírodou vyrazil málokdo. Oblast představovala jedno z hlavních center těžby hnědého uhlí, jehož spalování pohánělo průmyslovou revoluci a zásobovalo elektřinou široké okolí. Od poloviny 19. století tu rostly rozsáhlé povrchové doly, které přetvořily místní krajinu k nepoznání a padla jim za oběť i řada historických vesnic. V těžbě ale po konci druhé světové války nastal postupný útlum. A co teď se zničeným územím. Naopak na intenzitě začala nabírat myšlenka, s níž v roce 1965 přišel krajinář Otto Rindt – vytvořit z bývalých dolů jezerní síť a vrátit tak do těchto míst přírodu i rekreaci. Brzy získal plán konkrétní obrysy.
Během podzimu 1967 se začalo se zaplavováním prvního dolu, z nějž je dnes oblíbené Senftenberger See. A přibývaly další vodní plochy. V současné době je Lužická jezerní oblast s více než dvacítkou zatopených jezer a splavných kanálů největší umělou vodní krajinou v Evropě. A ačkoliv je obrovský proces revitalizace stále v plném proudu, návštěvníci mají rok od roku stále více příležitostí vybírat si z nejrozmanitějších sportovních i odpočinkových aktivit.
Na kole za rekordy i pohodou
Milujete rychlost a vítr ve vlasech? Pak je tu pro vás více než 1900 kilometrů značených cyklostezek. Téměř plochý profil a perfektně udržované cesty vyzývají ambiciózní cyklisty k pokoření svých osobních rekordů. Například Dolnolužická dálková magistrála čítá přes 505 kilometrů, z toho zhruba dvě třetiny vedou jezerní krajinou.
Potřebě absolutního vyšťavení však neholdují všichni – to třeba my jsme osmičkou v komfortním tempu obkroužili dvě vedle sebe ležící jezera Senftenberger a Geierswalder See a trasu dlouhou 55 kilometrů jsme si rozložili na celý den. To máte výhledy, občas něco k zakousnutí, tu a tam fotečka…
Kola se dají půjčit téměř na každém rohu a služby cílí především na komfort, tedy pohodlná velká sedla a pro zájemce i elektro pohon. Pak už je jen na vás, jestli vyrazíte třeba k jezeru Großräschener na prohlídku vinic – můžete ji mít i s ochutnávkou. Nebo na hrad do městečka Senftenberg. Případně po cyklostezce Krabat Radweg do legendami opředeného Krabatova mlýna Schwarzkollm. Tedy není to ten původní, postaven byl jako jeho kopie i s věží, historickou mlýnskou technikou, vodním kolem a taky zážitkovou stezkou, na níž se návštěvníci dozvědí víc o mýtické postavě čaroděje Krabaty.
Vyhlídky (i nervy) z oceli
Ikonickou rozhlednu Rostiger Nagel neboli „rezavý hřebík“ v krajině opravdu nelze přehlédnout. Její podoba má odkazovat na místní průmyslovou historii a těžební stroje. Cortenová ocel, z níž je 30 metrů vysoká rozhledna postavená, má specifickou patinu, která jí propůjčuje stylovou rezavost – a právě patina se stala trnem v oku bývalých provozovatelů uhelných dolů. Na péči o své stroje si totiž vždy zakládali a rez tak prý u nich nikdy nikdo nespatřil. Nevěříte? Jeden takový stroj si můžete na vlastní oči velmi zblízka prohlédnout.
Lichterfeld F60 je gigantický povrchový dopravník, který byl ještě v nedávné minulosti používaný při těžbě hnědého uhlí. Jeho návštěva ohromí i ty, kterým průmyslová historie nic moc neříká. Impozantní ocelový kolos nezřídka přezdívaný „ležící Eiffelovka“ je dlouhý téměř 500 metrů, vysoký 80 metrů a váží více než 11 000 tun. Což z něj dělá jeden z největších pohyblivých strojů na světě. Jeho obří rozměry jsou zřejmé na první pohled už z velké dálky, ale což teprve až vystoupáte na jeho špici!
Večeře na platformě i sešup na laně
Prohlídka celého stroje s průvodcem i českým audioguidem rozhodně stojí za to. Zajímavá historie, impozantní výhledy zejména z jeho vrcholových partií a k tomu má Lichterfeld F60 v rukávu ještě další esa. Tak například: čeká vás výročí, oslava velkých narozenin nebo třeba plánujete originální žádost o ruku? Můžete si objednat nevšední zážitek ve formě soukromého pohoštění na otevřené platformě přímo uprostřed stroje.
A na závěr ještě tip pro dobrodruhy – pokud máte pro strach uděláno, namísto po schůdcích se můžete z vrcholku mašiny spustit po laně. Já bych do toho šla hned, ale během prohlídky se tak silně rozpršelo, že zprvu nešlo ani fotit. Natož slaňovat. Od personálu sice ve špatném počasí vyfasujete pláštěnky, ale k našemu překvapení nemají kapuci, takže prašť jako uhoď. Nezbývá tedy než se těšit na příště, protože takový sešup po laně dolů musí být paráda!
Zajímá vás, na čem jsme si v okolí Lužických jezer pochutnali? A jaké je zdejší víno? Čtěte zde.
